Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Důsledky narkózy - co je to narkóza

Co je to narkóza

Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.

Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.

Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby dokázal zvolit vhodná anestetika. Obvykle před zákrokem pacienta navštíví lékaři a vše mu řádně vysvětlí, během tohoto setkání může pacient pokládat otázky, aby se zbavil případného strachu z narkózy. Důležité je také 6 hodin před narkózou nejíst a dvě hodiny před ní také nepít. Jde o to, že při celkové anestezii pacientovi nefungují obrané reflexy, a tak kdyby začal zvracet, nebo vdechnul zvratky, tak by si s tím tělo neporadilo. Na sále je pak pacientovi zaveden žilní katetr (= kanyla), kterým se pak podá infuzní roztok. Množství a volba roztoku umožňuje anesteziologovi během operace ovlivňovat hloubku „bezvědomí“. Součástí roztoku bývají také antibiotika a další léky. Pak se již do žíly zavádějí anestetika, která pacienta uvedou do spánku. Zároveň se zavede také tracheální kanyla, která pacientovi pomáhá s dýcháním. Kanyla obsahuje ale nejen kyslík ale i další anestetika. Během chirurgického výkonu anesteziolog monitoruje stav pacienta a jeho životní funkce jako je krevní tlak, srdeční frekvence, míra okysličení krve a mnoho dalších.

Lokální anestezie je také známá jako místní. Jedná se o to, že na některé operace není nutné uvádět člověka do umělého spánku a stačí, aby nevnímal bolest v určité části těla. Pacient tak zcela zůstává při vědomí a ví, co se s ním děje. V takovémto případě jsou anestetika vpíchnuta buď přímo do postižené oblasti, nebo pacient dostane anestetika, která vyřadí funkci určitých nervů, a tím i zabrání vnímání bolesti v dané oblasti. Lokální anestezie totiž působí jen na vybrané periferní nervy a nezasáhne tak celý centrální nervový systém. Tato anestezie se používá třeba při drobných zákrocích, například se k nim uchylují dentisté.

Je důležité si uvědomit, že o formě anestezie vždy rozhoduje lékař.

Zdroj: Důsledky narkózy
Zveřejněno: 25.9.2017



SiteMAP